já a můj kluk

27. 08. 2009 | † 02. 03. 2010 | kód autora: GiQ

Začalo to tím ,že jsem se pořád hádala s rodiči a tak se dohodli že  mě daj do střediska vychovný péče.

První den co jsem přijela mi to tam připadalo jako bych byla  zavřená v nějaký kleci.Hned ráno jsem si šla vybalit  věci a srovnat do skříně.Pak pro mě přišel náš vychovatel Kája a odvedl mě nahoru do třídy kde bylo dalších šest lidí ....Já jsem byla sedmá a ještě ten den nastoupila do SVP(jak jsme tomu říkali,taky útulek) ještě jedna holka jménem Cindy.Nahoře ve třídě jsem si sedla do lavice a koukala na to jak to tam vypadá byla jsem v neznáném prostředí. Po skončení školy  neboli vyučování  jsme šli dolů na oběd pořád jsem se tam cítila nesvá se Cindy jsem se už ale bavila takže to začalo bejt takový už skoro v pohodě.Po obědě jsme šli na Benedikt v Mostě .Kluci si tam hráli baketbal a my se Cindy a vychovatelem jsme seděli na lavičce a koukali na ně jak hrajou.Po chvili je to omrzelo a tak jsme si šli zaházet pak  se k nám přidal Míra a  házeli jsme si společně.A pak se pomalu začali přidávat další kluci a na konac  i Milan ....Po dvouch hodinách jsme šli zpátky protože nás bolely nohy.Pomalu jsem se začínala seznamovat s místními lidmi.

Když jsme bili zpátky v SVP tak bil čas akorát se jít mýt.Já šla první. Když bily všichni umytý  tak bil čas se jít najíst.Seděli jsme tam všichni a povídali si . Po večeři   jsem se všimla že Milan drží v ruce knihu a já si hned řekla"tak s tím mi to bude klapat,toho musím mít. !!!

Jenže po pár dnech se mi začal líbit jinej kluk jménem Míra .Stím si začala pomalu rozumět,a jakoby jsme s  polu i něco málo měli.Ne myslím fakt jen něco málo jenom držení za ruce ale to se taky v tom útulku nesmělo.S tím Milanem jsem se zatím ještě ani moc nebavila bil pro mě jako cizí člověk pořád se jen stranil.Jenže zatímco jsem měla Míru pořád jsem si neuvědomovala že Milan má tu tendenci se spřátelit a z toho přátelství udělat mnohem víc.Ale já na to pořád ne a ne přijít.Když jsem to skončla s Mírou tak se Milan začal probouzet.Vžyd když jsem stála k němu zády tak mě  polochtal a já jsem vždycka nadskočila jak to zalochtalo.Pak už jsem začala po něm opičit a dělala jsem  to také.Už se konečně blížím k tomu okamžiku.Začali jsme si s polu psát normálně dopisy v útulku .A začali jsme s polu chodit ,byla to krása.

Každou středu jsme měli vycházku a to už bylo vychovatelům jedno co děláme  nebo kam jdeme hlavně když se vrátíme do té doby jakou nám řeknou.Nešli jsme s Milanem sami šla s námi i Cindy.Seděli jsme na lavičce a mě byla zima tak mi Milan dal ruku kolem ramen aby mě zahřál.Když byl čas se vrátit do útulku bylo nám těžce,před bránou jsme si dali ještě pusu a vstpupili jsme zpět do tý klece zakázaný  lásce. Každý už to tam o nás věděl nejen vychovatelé,ale i děcka.Večer jsme měli za vychovatelku haničku my  jsme šli do relaxačky a tam jsme vyráběli malé postavičky z dubových listů. Konečně bily hotové já jsem si lehla na postel kterých tam bylo hodně .Milan si lehl taky a dal mi pod polštářem ruku a já pocítila takové hezké teplo.Leželi jsme do tvaru L.Já jsem mu začala dávat všede pusu na oči na čelo na pusu prostě kam se mi chtělo. A najednou to přišlo začali jsme se líbat já vůbec nevěděla co mám  dělat až pak se mi to konečně povedlo.

Ani toho nelituji,že jsem tam jela potkala jsem tam svůjí lásku kterou opravdu moc miluju a nikdy bych mu nechtěla ublížit.Bez něj si tedˇ život ani představit nedokážu.MILUJU TĚ.S Milanem chodím už 5 měsíců a klape nám to.


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky osobni

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.